Čeleď: Thymelaeaceae – vrabečnicovité
Rozšíření: Východoasijský druh, vyskytuje se v severovýchodní Číně, akademická Flora Číny jeho areál klade do oblasti od provincií S’-čchuan a Kan-su na západě až po Chej-lung-ťiang a Liao-ning na východě, jiné literární zdroje (Halda 2001) jej uvádějí spíše jen z území ležícího západně od Pekingu, tedy z provincií Kan-su, Šen-si a Šan-si.
Ekologie: Roste v lesních lemech a na křovinatých svazích, v nadmořských výškách zhruba od 1600 až do 3100 m. Kvete v květnu a červnu.
Popis: Opadavý keř dosahující výšky 45–80 cm, s větvemi lysými. Listy jsou přisedlé nebo jen krátce řapíkaté, obkopinaté, 3–6(–8) cm dlouhé a 0,7–1,2(–1,5) cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu tupé nebo krátce zašpičatělé, po obou stranách lysé, s 8–10 páry vedlejších žilek. Květenství je terminální, hlávkaté, 3–8květé; stopky jsou jen krátké, listeny chybí; květy jsou vonné, jejich stopka je nanejvýše 1 mm dlouhá; kalich je žlutý, korunní trubka je 6–8(–10) mm dlouhá, lysá, korunní cípy jsou 4, trojúhelníkovité, 3–4(–5) mm dlouhé, lysé, špičaté až zašpičatělé; tyčinek je 8. Plodem je vejcovitá až skoro kulovitá peckovice, 5–6(–8) mm dlouhá, v době zralosti červená.
Využití: Tento druh lýkovce bývá pěstován i v evropských zahradách. Je nenáročný, snáší dobře polostín i plné slunce. Rostlina je jedovatá, avšak ve východní medicíně používaná.
Poznámka: Giuseppe Giraldi (1848–1901), jemuž vzdává poctu druhové jméno, byl původem italský františkánský misionář, který botanizoval na území Číny.
Fotografováno ve dnech 20. 5. 2009, 15. 5. 2016, 25. 5. a 10. 7. 2020 (Česko, Čechy, Polabí, v kultuře).